Historické ohlédnutí za 70 lety od založení
SDH Najdek

 

SDH v Najdeku byl založen na společné schůzi občanů 18. srpna 1945, kdy se o tomto zápis v kronice praví následující: „Na den 18. srpna 1945 svolal předseda Národního výboru v Najdeku František Chlubna schůzi, kde bylo jednáno o zřízení hasičského sboru neboť dle zjištění je obec Najdek poslední obec, kde dosud sbor není ustaven. Okresní velitel přislíbil, že do začátku dá k dispozici jednu ruční stříkačku a potřebné množství hadic dočasně propůjčí hasičský sbor Města Ždáru.“

V rámci dobrovolného náboru se do hasičského sboru přihlásilo celkem 47 občanů, z nichž bylo 23 členů činných
a 24 členů přispívajících. Práce sboru začala ve velmi skromných podmínkách, schůze probíhaly střídavě v hostinci br. Josefa Krejse a v hostinci br. Tomáše Mokrého. Hasičská technika byla dočasně uložena v dřevěné kůlně na návsi, která sloužila jako provizorní hasičská zbrojnice. V létě 1947 začínají přípravné práce na stavbu hasičské zbrojnice, která pro nedostatek stavebního materiálu trvala téměř pět let. V téže budově bylo pamatováno na kancelář obecního úřadu a další dvě místnosti, kde bydlelo postupně několik rodin. Po jejich odstěhování zde mělo v letech 1962 – 1972 kanceláře JZD a byla zde obecní knihovna. V roce 1973 byly odprodány dvě místnosti Družstvu Jednota, která zde zřídila prodejnu. V té době měl náš sbor k dispozici pouze zbrojnici. Po ukončení prací na KD v roce 1975 bylo jednáno s MěNV ve Žďáře o povolení rekonstrukce požární zbrojnice, neboť při neustálém zvyšujícím se počtu členů stále chyběla zasedací místnost. Na výroční schůzi v roce 1977 předseda MěNV přislíbil, že přestavba zbrojnice bude povolena. K tomu došlo až v roce 1982. Rekonstrukce počala v září 1982 a dokončena byla 18. října 1983, společně s nově vybudovanou čekárnou na autobus a opravou celé části budovy Jednoty. V užívání v tu dobu byla garáž pro naše vozidlo Tatra 805 a nad garáží společenská místnost. V roce 1989 bylo Jednotou povoleno provést rekonstrukci půdního prostoru nad jejich prodejnou, kde na vlastní náklady SDH zbudoval klubovnu, která v současnosti slouží především zásahovému družstvu a mladým hasičům. V roce 2011 zakoupila obec Hamry nad Sázavou prostory prodejny pod touto klubovnou a částečně i pod společenskou místností od společnosti Jednota Velké Meziříčí. Tyto prostory byly následně sborem ve spolupráci s obecním úřadem přestavěny pro účely užívání. V současnosti jsou nově přestavěné prostory využívány jako garáže pro lehké zásahové vozidlo VW CARAVELLE a pro přívěsný vozík se stříkačkou PS 12. V roce 2014 byly nově vybudovány nájezdy do všech garáží a zároveň upraven prostor před hasičskou zbrojnicí tak, aby sloužil i jako chodník pro chodce. V roce 2015 následovala oprava podlahy v garáži, která se pod vozem CAS 25 již značně propadala.

 

Členská základna

Členská základna byla v prvních letech působení sboru vcelku stálá.

Při založení v roce 1945 bylo ve sboru celkem 23 činných členů. Tento stav téměř do roku 1957, kdy začalo k postupnému rozrůstání členské základny sboru až do současné podoby.

Počty činných členů v desetiletých intervalech:

  • v roce 1955 – čítá členská základna 23 členů,

  • v roce 1965 – 28 členů,

  • v roce 1975 – oslavou 30. výročí založení sboru vstoupilo do našich řad 20 žen – manželek našich členů,
    sbor v tu dobu čítal 52 členů, z toho 32 mužů, 20 žen,

  • v roce 1985 – 71 členů, z toho 35 mužů, 19 žen a 17 dětí,

  • v roce 1995 – 56 členů, z toho 36 mužů a 20 žen,

  • v roce 2005 – 60 členů, z toho 32 mužů, 17 žen a 11 členů mládeže a dorostu,

  • v roce 2015 – 108 členů, z toho 48 mužů, 26 žen a 34 členů mládeže a dorostu.

 

Technika a výzbroj

  • v roce 1945 byla zapůjčena ruční stříkačka a potřebné množství hadic ze Žďáru nad Sázavou,

  • v roce 1946 byla zakoupena motorová stříkačka PS 8 od firmy Ing. Stratílek Vysoké Mýto,

  • v počátcích byla činnost sboru značně omezena, nebylo k dispozici žádné vozidlo,

  • v roce 1961 obdržel náš sbor od požárního sboru Hamry vozidlo zn. STUDEBAKER v nepojízdném stavu, toto vozidlo se podařilo do pojízdného stavu uvést následující rok, tj. v roce 1962; vozidlo však dlouho nesloužilo, neboť nebyly k dostání náhradní díly a jednalo se o velmi starý vůz,

  • v roce 1965 dostal sbor od Ministerstva vnitra motorové vozidlo skříňovou TATRU 805, čímž tak došlo k výraznému zvýšení akceschopnosti,

  • v roce 1970 byla rozhodnutím okresního výboru svazu požární ochrany přidělena nová výkonnější stříkačka PS 12, která slouží doposud; stříkačka PS 8 byla předána bratrům hasičům do České Meze,

  • v roce 1982 bylo z důvodu rekonstrukce hasičské zbrojnice zakoupeno nákladní vozidlo PRAGA S5T, které sloužilo pro dovoz materiálu; později jsme s tímto vozem zajišťovali dopravu materiálu svým členům
    a ostatním zájemcům, a to až do roku 1994, kdy bylo toto vozidlo prodáno z důvodů vysokých daní a ukončení živnosti,

  • v letech 1979 a 1985 sbor zakoupil 2 skříňové TATRY 805, ze kterých se čerpali náhradní díly pro hasičskou TATRU,

  • v roce 1989 sbor zakoupil autobus zn. KAROSA 734 pro účely podnikání a pro potřeby SDH a obce; tento byl využíván především k zájezdům, soutěžím, školení, pro účely obce, ale i ostatním zájemcům; v roce 1993 byl autobus prodán,

  • v roce 1999 byla svěřena do užívání cisterna CAS 25, kterou zakoupil obecní úřad Hamry nad Sázavou od dobrovolných hasičů ze Žďáru nad Sázavou II Zámek, v tu dobu nám TATRA 805 sloužila celých 34 let,

  • v roce 2002 bylo naše vozidlo TATRA 805 po 37 letech provozu prodáno,

  • v roce 2008 byla zakoupena horolezecká výstroj pro případné zásahy v těžko přístupných místech

  • v témže roce, tj. v roce 2008, byla dále zakoupena elektrocentrála značky HERON společně s halogeny pro případné nutné osvětlení při požáru či v případě vypnutí nebo havárie elektrických rozvodů v obci; elektrocentrála s halogeny byla následně instalována na CAS 25,

  • v roce 2011 byla zakoupena motorová pila s příslušenstvím a následně zabudována do CAS 25,

  • v roce 2012 nám bylo svěřeno do užívání vozidlo VW CARAVELLE, které zakoupila obec Hamry nad Sázavou od Krajského úřadu Kraje Vysočina; tato osmimístná dodávka po následné přestavbě slouží jako lehké zásahové vozidlo,

  • v roce 2013 byl obcí Hamry nad Sázavou zakoupen přívěsný vozík od firmy VEZEKO Velké Meziříčí, do které následně byla zabudována požární stříkačka PS 12 a další výzbroj k případnému zásahu,

  • v roce 2013 bylo zakoupeno ponorné kalové čerpadlo SIGMA,

  • v roce 2015 byla zakoupena elektrocentrála značky HONDA, která již dokáže uspokojit potřeby techniky, především zmíněného kalového čerpadla SIGMA.

 

 

Rok 1978

Za 70 let trvání sboru nedošlo nikdy k větší tragédii, než která se stala osudného 20. června 1978,
a to výbuchu a následnému požáru mlýna na výrobu dřevité moučky.

 

Průběh celého neštěstí do svého zápisu zachytil tehdejší jednatel sboru, bratr Juda.

 

Zápis :

Dne 20. června 1978 kolem druhé hodiny ranní byli mnozí obyvatelé naší obce Najdeku probuzeni velmi silným výbuchem. Stalo se to, co po mnoho let mnozí předpovídali, došlo k výbuchu mlýna na výrobu dřevitě mouky. Okamžitě po výbuchu byl celý objekt mlýna i v jeho těsné blízkosti stojící stodola p. Krejse zachvácena ohněm. Náš požární sbor dojel velmi v krátkém čase první na místo neštěstí, okamžitě jsou uděleny rozkazy a začíná boj s ohněm, který hrozí rozšířením na další blízké rodinné domky. Utvořeny jsou čtyři útočné proudy, tři na budovu mlýna a jeden na dvůr p. Krejse, kterým je hašena stodola a hájeno obytné stavení. Ještě předtím se dozvídáme,
že ve mlýně jsou dělníci, kteří měli noční směnu. Z hořícího objektu se podařilo vyběhnout jen jednomu dělníkovi ještě před naším příjezdem na kterém hořel oděv a ze zoufalství hledajíc záchranu skočil do blízkého náhonu, který teče na mlýn, při tom strašně naříkal. Z náhonu byl vytažen p. Ptáčkem, který ho zavedl k silnici, kde ho
s p. Pátkem Jaroslavem naložil do svého auta a jeli s ním na lékařskou pohotovostní službu do Žďáru.

Mezitím začíná záchrana dalších lidí nacházejících se v objektu mlýna, o nichž nevíme, zda žijí nebo jsou už mrtvi. Pro velký žár a bez ochranných prostředků se nedá zjistit, jak to vypadá uvnitř. Jsme zde sami, zatím zoufale sami. Výbuch přerušil telefonní vedení tak, že v celé vesnici funguje jen jeden telefon, jím bylo voláno na požární útvar do Žďáru a ještě i jinam, ale stále nikdo nepřijíždí. Minuty mají délku hodin, děláme tedy sami, co můžeme a na co nám naše technika a síly stačí, s myšlenkou, že přece nás ostatní požární sbory – naši kamarádi, nenechají samotné. A již přijíždí na pomoc veřejný požární útvar ze Žďáru a pak už to jde rychle. Celkem 7 požárních sborů se dostavilo na místo neštěstí, mimo našeho sboru to byly PS Žďár I, PS Žďár II, PS Hamry, PS Žďas, PS Ostrov nad Oslavou a PS Nové Město na Moravě.

Jsou podnikána všechna možná opatření na záchranu tří dalších dělníků, kteří jsou stále v hořícím mlýně snad dosud živí. O to je vše pro nás těžší a horší, že mezi těmito třemi je náš člen br. Miloslav Fuchs, dobrý přítel
a kamarád. Otec jeho hned po výbuchu běžel ze spodní strany mlýna s úmyslem jim všem pomoci, byl však zadržen sousedy, neboť v tom moři ohně by ještě sám zahynul. Přijíždí bezpečnost a nemocnice vysílá na místo neštěstí vůz záchranné služby. Všichni doufáme, že někdo bude zachráněn, ale s přibývajícím časem naše naděje mizí.

Požární sbory zatím stále zápolí s ohněm, z přilehlé garáže je vyjeto s nákladním autem, které se podaří zachránit, oheň se začíná zmenšovat, nehrozí už jeho rozšíření na další budovy. Záslužná byla v této chvíli i po celou dobu záchranných prací činnost našich žen, členek našeho požárního sboru, které vaří a připravují všem požárníkům občerstvení.

V dopoledních hodinách byl nalezen první ze tří pohřešovaných, ležel mrtev na dvoře mlýna pod spadlým zdivem. Zatím pokračují dále záchranné práce, vše je velmi ztíženo žárem a dále dusivým kouřem, neboť hoří zásoby pilin
a již namleté mouky. V objektu se nacházejí stále ještě dva dělníci, které se první den nepodařilo vyprostit. Navečer požární sbory odjíždějí, my zůstáváme však v pohotovosti celou noc a stále je co dělat, neboť co chvíli začíná
na různých místech hořet.

Druhého dne pokračují vyprošťovací práce, je nutno odstranit spadlé stropy a to nosníky a betonové desky, které se výbuchem a žárem propadly. Další oběť je nalezena okolo poledne a poslední v odpoledních hodinách. První dělník, který byl odvezen do nemocnice, umírá téhož dne v odpoledních hodinách, takže celá směna, která tam osudnou noc pracovala, je mrtva.

Nepřetržitě, deset dní a nocí střídají se naši požárníci v osmičlenných družstvech na místě požáru, v poslední dny též s požárním sborem Hamry, než je tento požár zlikvidován, hořící piliny vyvezeny a nehrozí další nebezpečí.

Toto vše je jenom velmi stručný záznam vší tragédie a hrůzy, dále pak obětavosti všech členů požárních sborů zúčastněných na likvidaci tohoto požáru, zejména pak členů a členek našeho požárního sboru v Najdeku, kteří učinili opravdu všechno, co bylo v jejich silách a možnostech.

Časové údaje úmyslně neuvádím, neboť na to zde byli jiní povolanější. Možná, že se někomu s odstupem času lépe podaří zachytit tento úsek v našem životě, za to mu bude patřit můj upřímný dík.

 

V Najdeku 15. července 1978, Juda Jan – jednatel“